Princip fungování měřičů tepla

Měřiče tepla vypočítávají spotřebu energie měřením průtoku kapaliny a změn teploty. Dělí se hlavně na tři typy: turbínové, vírové a ultrazvukové. Turbínové měřiče tepla používají k měření průtoku kapaliny rotační turbínu (přesnost ±1 %) v kombinaci s teplotním senzorem (rozsah měření -40~150 stupňů) k výpočtu tepelné energie. Vortexové měřiče tepla určují průtok na základě frekvence generované vířivým efektem (platí pro průměry potrubí DN15~DN300) a používají data o změně teploty k provedení analýzy spotřeby energie. Ultrazvukové měřiče tepla měří rychlost proudění prostřednictvím změn rychlosti zvuku (rozsah rychlostí 0,01~12 m/s), vhodné pro kapaliny s vysokou-viskozí. Pracovní postup zahrnuje instalaci potrubí, ohřev/chlazení kapaliny, sběr dat v reálném čase a korekci kalibrace (jako je kompenzace viskozity) a nakonec poskytuje přesné hodnoty spotřeby energie (chyba menší nebo rovna 0,5 %). Jsou široce používány v petrochemickém průmyslu (zlepšující míru konverze ropy), v systémech dálkového vytápění (úspora energie přes 30 %) a v energetickém sektoru (snižování emisí CO₂).